Nově vzniklé náměstíčko s podpěrnou, pískovcovou kamennou zdí v Lázeňské ulici není jen chvályhodným počinem a citlivou renovací části starého města. Je to zároveň ukázka toho, jak pozitivní může být úzká spolupráce s odborem památkové péče a dodržení principů ochrany památkové zóny. Na této skvěle odvedené práci s citlivými, řemeslnými detaily je vidět a cítit, na jakou úroveň by se dostala celá chráněná zóna, kdyby se postupovalo obdobně i v ostatních ulicích. Cena nemovitostí, úroveň a prestiž celého starého města by nepochybně stoupla o dost výše.

Tento přístup a třeba i možná podpora ze strany města by mohla motivovat i občany k citlivým renovacím vlastních domů. Nepochybně by pak bylo ještě zřejmější, jakou hodnotu a jakého genia loci má struktura našeho starého města. Možná by se pak v takovém prostředí našla větší ochota občanů parkovat svá auta do dvorů, průjezdů a garáží, pokud je to možné, a tím alespoň částečně minimalizovat v posledních letech vzniklé všudypřítomné staroměstské parkoviště. Vždyť tyto komunikace, ale i struktury a fasády domů jsou životním prostředím všech obyvatel tohoto města. Místo, ve kterém se pohybujeme a žijeme, utváří naše charaktery. Propisuje se do nás, tak jako se do města promítá naše zacházení s jednotlivostmi i s celým jeho unikátním historickým organismem.

Chci pochválit odvedenou práci, která dle mého soudu zaslouží odměnu, ale i poukázat na obrovský potenciál historického centra. Které nemusí být nutně skanzenem, ale živým, esteticky přívětivým místem, ve kterém nejen žijeme, ale dokážeme si ho i naplno užívat a vychutnávat. Prostě na precizně zpracovaný urbanistický tvar, kde se může dařit cennému kulturnímu odkazu našich předků. Je jen na nás, jaký odkaz za sebou zanecháme my…?

[autor žije v Kostelci a profesně se zabývá designem a architekturou]