Věděli jste, že v Kostelci nad Černými lesy budou nové cykloasfaltky? Projekt už čeká na vydání stavebního povolení. Skoro nikdo ve městě nezná podrobnosti, většina z nás vůbec netuší, co se chystá. Přitom je tu řeč o kilometrech nových asfaltových silnic natažených do přírody, o mostu přes krajskou silnici a o více jak 95 milionech korun.
Cyklostezky a zpřístupňování přírody je super věc, ano. My všichni – cyklisté, chodci, turisté, běžci, houbaři, jezdci na koních nebo kolečkových bruslích to umíme ocenit. Pěkné cesty, co zapadají do krajiny, dotváří ji, slouží výletníkům směřujícím do města a nabízí občanům města a přilehlých komunit nová spojení a příležitosti. Projekt Rozšíření cyklostezek je ale předražený nesmysl, který krajině i jejím uživatelům škodí.
RÁMEC
Před dvěma lety vznikl projekt ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK. Má dvě nezávislé části:
– SEVER (celky: Motokros / Peklovská rokle / Na Skalce-Č.Dub / Svatbín) v délce 4,94 km a
– JIH (přemostění krajské silnice a napojení směr Jevany / Konojedy) 2,67 km + nadchod.
Celá délka trasy je z asfaltobetonu. Má šíři 300 cm. Všude.
Náklady? Obří. Sever a Jih sečteno – 4,6 milionů za projektovou a dokumentovou přípravu + 90,7 realizace = 95,3 celkem. Naše město hradí 15% čili přes 14 milionů. Integrovaný operační regionální plán ještě nevydal platné rozhodnutí o přiznání dotace – to může následovat až po vyřízení stavebního povolení. A já se ptám, jak je možné, že o patrně největší investici tohoto volebního období neproběhla veřejná debata?
ODKUD A KAM
Stručný popis by zněl – v projektu cyklostezky SEVER budou dvě nové asfaltky do zeleného údolí směr Dolní Peklov a nová asfaltka mezi zastávkou busu Na Skalce kolem Č. Dubu k fotbalovému hřišti na Americe. V projektu cyklostezky JIH je mohutná pěší lávka přes krajskou silnici a posléze částečně zajímavé napojení na existující turistické značky a cesty (Pěnčický okruh).
Každý si musí udělat obrázek sám, zda mu to dává smysl, zda vidí tu velkou hodnotu. Vřele doporučuji si místa osobně projít nebo projet na kole. Město k tomu již dávno mělo udělat nějaké veřejné projednávání, sbírat podněty, přímo v terénu představovat řešení. Anebo snad i naslouchat podnětům občanů – například o potřebě přirozeného propojení města a Kozojed se tu mluví již dlouho. Místo toho vyhalucinovalo novotvar, v tichosti soutěžilo a schvalovalo a teď je skoro hotovo.
Zjednodušeně to má vypadat jako na fotkách (skica autora).
Projektem se vůbec neřeší to, co nás ve městě pálí a co nám chybí. A ti, kdo z komunity sportují, opravdu nepotřebují dálnici do lesa. Na horském kole jezdíte právě pro to, že nemusíte silnici. Na procházku se psem nechcete jít po rozpáleném asfaltu. A pro hezkou houbařskou procházku s dětmi nepotřebujete magistrálu. Atd. Přitom o stávající zpevněné cesty by šlo pečovat s vynaložením nesrovnatelně menších nákladů. Je přitom příznačné, že studie proveditelnosti není ke dnešku k dispozici.
Proč tedy celý projekt s nadšením nepřijmout? Ano, zprůjezdnění a otevření těsného okolí města je potřebný a záslužný cíl. Něco z toho nabízí projekt JIH. Projekt Sever nikoliv.
„ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI“ A JALOVÉ DŮVODY
Kdo bydlí v našem městě alespoň rok, ten jen těžko pochopí, o čem je řeč v hlavním uváděném cíli projektů. Cituji z projektové dokumentace: “Nově budovaná cyklostezka zpřístupní celý region a výrazně přispěje k bezpečnosti při cestách do práce, dětem do školy (obce v okolí jsou ve školském obvodě ZŠ Kostelec) a za sportem a pomůže i nadregionální cyklistické dopravě. … Samostatná cyklostezka by zlepšila bezpečnost cyklistů tím, že by je oddělila od silničního provozu. To by minimalizovalo riziko dopravních nehod a vytvořilo bezpečný pohyb po městě a blízkém okolí.”
Podle projektu jde v severní části o zpřístupnění a bezpečný provoz v údolí Jalového potoka a kolem Motokrosu a dále na Dolní Peklov (rozcestí) a o bezpečné a snadné spojení města a areálu na Americe. Pod pojem „zajištění bezpečnosti“ se dnes schová kde co. Protože všechny tyto lokality důvěrně znám, považuji tyto důvody za zcestné.
V údolí Jalového potoka žádné dopravní nehody nejsou. Nechodí tamtudy žádní lidé do práce ani školáci do školy. Zkrátit cestu do Arboreta, které má pro veřejnost otevřeno dva víkendy v roce? Cesty pro pěší už tu všechny jsou a na horském kole jsou také dobře sjízdné – pokud nepočítáme výrazné převýšení a terénní profil tras, které ale cykloasfaltky beztak neřeší.
Ač je v projektové dokumentaci opakovaně uvedeno, že trasa se drží údolí Jalového potoka, není to pravda. Cestou od můstku za výpustí z rybníku Tinťerák po proudu potoka se od stávající utěšené přirozené cesty odklání doprava do kopce, využívá starou a občas i využívanou cestu šikmo vzhůru k osadě nad serpentýnou směr Krupá, aby touto osadou prošla a poté se opět dramaticky ohnula a zamířila zpátky z kopce k Jalovému potoku dolů. Takto – odkloněna od přirozeného směru kopírujícího údolí – vystoupá více než 40 výškových metrů. Samoúčelně, navíc, v rozporu s praxí cyklotras. Ano, spojuje osadu s městem, ovšem spojení už pěší stezkou už tu beztak je, a na tomto profilu nikdo nikdy nepojede na kole.
Ve své další větvi vedoucí od spodní hranice bývalého Domova důchodců stromořadím nových občánků kolem kapličky sv. Gotharda – toto je nyní fungující mlatová cesta, plní dobře svou funkci i za deště atd. a projektovaný asfalt zde nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Máme tu cestu rádi. Právě odtud pochází hodně krásných fotografií zámku a celého kosteleckého panoramatu….
NEDOSTUPNÁ AMERIKA
Co se intravilánové části cykloasfaltky týče – ano, mezi zastávkou busu Trativody kolem benzínky a zastávkou Na Skalce by se hodilo mít opravený chodník se smíšeným pohybem chodců a cyklistů. V nákresech je ale nová asfaltka vedena vpravo od silnice (při pohledu směr Kozojedy), kde je přitom alej jabloní lemujících vozovku. Prostě třímetrový pruh navíc k dispozici tam vpravo není, ani metrový. Zatímco nalevo je vše připraveno.
Pokračování od zastávky Na Skalce šikmo přes pole v návaznosti na uličku Ke Hřišti supluje absenci normální komunikace, která by rozvíjející se lokalitě dala přímé spojení směr Říčany/Praha. Třímetrový pruh asfaltu však toto nahrazovat nemůže, už z technologických důvodů normovaných na lehký provoz to dlouho nevydrží.
Výsledek? Hlavní proud dětí a mládeže na fotbalový stadion bude nadále směřovat po nebezpečné krajnici frekventované Sportovní ulice, protože je pro většinu výrazně kratší.
CYKLOLÁVKA
Při studiu podkladů k jižní části pochybnosti jen narůstají. Přemostění krajské silnice je záslužný a ambiciozní záměr. Budiž. Cesta k této lávce zhruba od konce ulicí Dvouletky je ale nešťastné řešení. Svým umístěním na každém ze svých vyústění „uprostřed ničeho“ hrozí, že se této komunikaci bude většina tranzitujících chodců a cyklistů stejně vyhýbat, protože představuje zdržení a komplikaci. Směrem na jih poté cesta pokračuje nejdříve západovýchodní cyklosilnicí. Jak je ze situačního plánku zřejmé, funkční asfaltku souběžnou s krajskou komunikací tu už ale máme. Je přidaná hodnota projektu to, že tu bude hlaďoucký asfalt? Vážně?
Ale ať jen nekritizuji: osobně se mi hodně líbí poslední část, totiž vytvoření diagonální cesty kolem farmy šikmo k někdejšímu popravčímu místu. Tam to dává smysl, protože získáváme propojení Kostelce ve směru Konojedy / Prusice, a to bez nutnosti potkat se s auty.
DRZOST
Na závěr perlička: schválně, co se vám vybaví u vizualizace přemostění? V projektové dokumentaci je vysvětlena symbolika těmito slovy:
“Design nadchodu, kde se jako inspirace použil spadlý strom přes silnici, je zajímavou a inovativní volbou a zároveň odkazuje na město, ve kterém by měl být nadchod postaven, a to ve městě Kostelec nad Černými lesy. Kmen stromu byl upraven jako lávka, zatímco místo, kde se strom zlomil, bylo využito jako rampа pro cyklisty a pěší.”
No, není to skvělé? Také to tam vidíte? Mrtvý strom nový symbol města! Ale teď vážně: peníze, ani ty dotační, nerostou na stromech. Věci, které vznikají, nejsou vůbec projednané, nereflektují priority komunity, nenavazují na sebe, vytvářejí spousty budoucích závazků pro rozpočet i péči města (údržba, revize, opravy, administrativa atd), zatěžují aparát úřadu. Město se přitom nyní sotva tak stačí starat o již existující infrastrukturu. Jinak řečeno: projekt cyklostezek řeší jen málo problémů, ale vytváří problémy nové a obrovské. Odvádí tak své odborné, rozpočtové i organizační kapacity od palčivých bolestí občanů ve prospěch velikášských fantazií.
A ještě skvost z přípravné dokumentace
(Text investičního záměru k projektu JIH). Levný odfláknutý text vygenerovaný AI. Podepsán MVDr. Jan Černý. Je to smutné, smutné, smutné. A skandální. Protože nadměrné náklady budou muset přes město. Kdykoliv povezou turbínu nebo složený jeřáb atd. Navzdory tomu text drze tvrdí, že koncept POMÁHÁ ZLEPŠIT DOPRAVNÍ PROUD a snižuje zdržení vozidel na silnici (!). Cituji, není to dlouhé:
„Postavení nadchodu nad silnicí, kde momentálně lidé nemají jak přejít, může být řešením pro zajištění bezpečnosti chodců a cyklistů. Bezpečné přecházení silnice je kritickým problémem v mnoha městech po celém světě, kde dochází ke střetům mezi chodci a vozidly. V takových případech může být postavení nadchodu nad silnicí velmi účinným způsobem, jak snížit riziko nehod a umožnit lidem bezpečně přejít silnici.
Design nadchodu, kde se jako inspirace použil spadlý strom přes silnici, je zajímavou a inovativní volbou a zároveň odkazuje na město, ve kterém by měl být nadchod postaven a to ve městě Kostelec nad Černými lesy. Kmen stromu byl upraven jako lávka, zatímco místo, kde se strom zlomil, bylo využito jako rampa pro cyklisty a pěší. Tento design je nejen esteticky příjemný, ale také praktický a bezpečný.
Město je v jihozápadní části odděleno silnicí I/2 Praha – Kutná Hora přes kterou není bezpečný přechod pro chodce ani cyklisty a odděluje tak město od návaznosti na cyklotrasy a cyklostezky směřující směrem na Posázaví. Nadchod umožňuje chodcům a cyklistům bezpečně přejít silnici bez ohrožení svého života. Tento způsob přecházení silnice také pomáhá zlepšit dopravní proud a snižuje zdržení vozidel na silnici. Protože chodci a cyklisté nepřebíhají silnici na samotném povrchu, neblokují tok vozidel a snižuje se tak riziko kolizí.
Kromě toho je postavení nadchodu nad silnicí také ekologickým řešením. Zlepšuje totiž podmínky pro životní prostředí tím, že snižuje emise oxidu uhličitého způsobené stojícími vozidly, a zároveň zvyšuje bezpečnost pro chodce a cyklisty.
Celkově lze tedy říci, že postavení nadchodu nad silnicí, který využívá design spadlého stromu, je účinným způsobem, jak zlepšit bezpečnost a plynulost dopravy, zlepšit podmínky pro životní prostředí a poskytnout bezpečný a esteticky příjemný způsob, jak přejít silnici pro chodce a cyklisty.
Výška této lávky je pečlivě určena ke spodní hraně na 5,5 metru, což zaručuje bezpečnost pro všechny uživatele komunikace. Tato výška byla zvolena s ohledem na potřebu zajištění bezpečného průjezdu pro běžná nákladní vozidla. Veškerý nadměrný náklad bude přesměrován přes město Kostelec nad Černými lesy, aby se zabránilo jakýmkoliv komplikacím nebo potenciálním škodám.“
Poznámka: text byl v prosinci 2025 publikován na webu Kostelák a také ve FB skupině Černokostelecko – fotky, tipy, výlety.